Déšť vůz a pláč

Daniel Hůlka

Mrak černých vran na město náhle vrh zvláštní stín.
S ním i strach. Ten, kdo dřív jen klel, se modlí.
Kdosi se v přítmí skryl - měl nůž ...
Jeden muž, jenž zákon cti tiše k zemi pad a tu noc ho
pryč vez vůz.
BmVůz mačel dFméšť a zněl jen D#zvon a v dálce Fmkříž
BmVůz táh jenFm kůň, vez náklaD#d svůj ke křížiF blíž.
R:G#Déšť, vůz a Dpláč, Bmslévá se v D#tmách,
Cmslévá se dFmál ve vzpomínkácBmh
Vůz blátem jel, když míjel strom, jen kluk tam stál,
Kůň táh ten vůz, déšť větve rval a kluk se bál.
Déšť, vůz a pláč, slévá se v tmách,
žal vítr svál, kluk stál tam dál.
Za tou zdí dám v kámen vepsat:
Hájil zákon, právo a čest!
Jistě bůh se zmýlil, proč mi tátu bral?
Jak mizel mrak těch černých vran
mizel v dálce i ten vůz.
Déšť, vůz a pláč, slévá se v tmách,
žal vítr svál, kluk stál tam dál.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T21:17:28.026+00:00
Výsledky hledání: