Janova hora

Fleret

1:ND#ma Janovej hBmoře stG#mojí divná vD#měž,
do kraja z ní lBmetí nekdy prD#mavda, nBekdy lD#mež,
sú to pravdy Bma lži všD#melijakBmé,
čFmerné, bílé, bCma aj bFmarevnCmé,
hD#mora, ta ich všBmecky snese, D#male lBidi nD#me.
R:D#mÓ, Janova hBmoro, G#muž dlúho nás D#mochraňuješ,
ó, Janova hBmoro,C# mnohG#ý na tobě stD#mál,
ó, Janova hBmoro, všG#mak ty cosi pD#mamatuješ,
ó, Janova hBmoro, C#a jsi pG#evná dD#mál.
2:Na Janovej hoře stojí divný slúp
a nesú sa z něho zmjaty, sednú v každý kút,
sú to zmjaty také všelijaké,
černobílé, ba aj barevné,
hora, ta ich lehko snese, ale lidi ne.
*:KD#mopčisko sa nBmehne D#mani o kúščBmek,
hFmora někdy Cmuhne, tFmak jako človCměk,
mGmět kus kopca v sDmobě, tGmož to bych vám přDmál,
kAmus Janovej hFmory, tAmož to bych vám Fmpřál!
4:Na Janovu horu fúká ze všech stran,
kerý větr nese pravdu, to si přeber sám,
stačí, když si lápneš do sednice,
enom chvílu krútíš knoflíkem,
hora, ta to všecko snese, ale lidi ne.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T21:02:40.489+00:00
Výsledky hledání: