Balada letní
Ivo Jahelka
| 1: | VzdBuch voněl senem, lD#étem a sBexem, před svatým JenFem v kD#apličce smBek' jsem, vzpomněl na Vénu z PrD#ostřední LhBoty, cG#o kvůli sD#enu mFěl jen trampotBy, kCmoníčkem VDmenci bGmývaly dD#ěvy, vdD#mané, i s vBěnci, MCmarušky, FEvy, dCmobýval tDměla jGmim tajným klD#íčem, kD#maždá ho chtBěla, zmCmámená chtFíčem. | 
| R: | JBinak vonD#í sDmeno konGmím, jD#inak zamBilovanFým, fBouká z polD#í, lDmáska bolGmí, nD#evěř snům slBibovanD#ýmF. | 
| 2: | Padala rosa, když Véna s Radkou přes pole prosa kráčeli zkratkou, znal Véna postup milostné lekce, dívenky podstup překonal lehce, jak ti dva jdouce, kam nohy je nesly, do sena v louce v objetí klesli, už ruka vjíždí pod riflí slupku a pohyb hýždí natřásá kupku. | 
| 3: | Frontální systém postoupil zníží, po nebi čistém mračna se blíží, Jeřábek děda viděl to oknem, dostal strach, běda, že seno mu zmokne, vyrazil chvatně, chtěl seno mít v suchu, viděl už špatně a měl vadu sluchu, kabát do deště popad' ze židle, a v kůlně eště trakač a vidle. | 
| 4: | Co se dál dělo, jaký byl vývoj: na těle tělo v seně jak příboj, a před tou kupkou bylo zřít dědu, s vidlema v rukou z toho nedělal vědu, i v dobrém bydle neztratil fortel, mihly se vidle a stvrdily ortel, pak řev Vény chlapce bolestí, zmatkem, když vidle hladce mu projely zadkem. | 
| *: | ZpBíval jsem schválně nD#a Vény pBočest, jak origFinálně přD#ipravil Bo čest, nCmebývá zvDmykem Gmo noci pD#rvé, by chlD#map ztratil s křBikem pCmůl litru kFrvBe. | 
 Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
 Název písně: 
 Interpret(i): 
Vyberte minimálně jednoho interpreta (zpěváka, skupinu). Pokud dosud v seznamu není, vytvořte jej pomocí tlačítka.
      Nejste přihlášení - pro publikování se prosím přihlaste. 
  Neuloženo trvale!!!  Pouze  změna  prohlížeči. Pro trvalé uložení publikujte. 
Datum vytvoření :2014-02-02T20:11:23.37+00:00
| Výsledky hledání:  |