Kořeny

Bokomara

1:ŽHme ti to nF#m7evadí, žEme právě dF#m7ostal jsem nHmápadF#m7,   Em   F#m7 
žHme ti to nF#m7evadí, žEme budu zpF#m7ívat a hrHmát F#m7    Em   F#m7 
Hmo tom, že nF#m7echápu, cEmo bych měl tF#m7ak snadno chHmápatF#m7,   Em   F#m7 
snHmad ti to nF#m7evadí, Emže ti dneF#m7s nebudu lháHmt. F#m7    Em   F#m7 
R:NHmejsem sF#m7ám, kEmoho to nF#m7apadlo, nHmejsem sF#m7ám, Em   F#m7 
nHmejsem sF#m7ám, tEmo blbý dF#m7ivadlo, nHmejsem sF#m7ám. Em   F#m7 
2:Že ti lhát nebudu - jak je to docela snadné,
najít se uprostřed v prázdnotě čtyř bílých stěn
a šplhat vzhůru, teď, když už jsme docela na dně,
po laně spleteném ze lží se vydrápat ven.
3:A oni čekají, zda padne orel či panna,
obludné zrcadlo sem dolů natočené,
a nic víc nechtějí, než zas jen naříznout lana,
názorně ukázat: vidíte, tak takhle ne!
4:Protože tuší zas, že pro ně semínko zbude,
jak stonky břečťanu plazí se okolo nás,
zase ten plevel se po stěnách rozrůstá všude,
zapouští kořeny - přichází zas jejich čas.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:53:57.592+00:00
Výsledky hledání: