Večer křupavých srdíček

Vlasta Redl

1:KdFyž jsi tehdy přinesla nF9a talířku křD7upky,
mGmusel jsem se zasmát tomu, cBmo má být dC4susál,   C 
tFa křupavá srdíčka a zF9apálená svD7íčka
mi prGmozradily, že zas nejde o víc než o zC4susaběhaný rCituFál.
R:Tak to má bBýt, a sklenku vD#ína na dobrou nFoc,
k tomu pár vBět o tom, jak vzD#ácný jsem hFost,
tak to má bBýt, když tma nD#maj7ad městem převezme mD#moc
a chce se žDmít, žGm7ít  vCmíc nFež jen dBost.
2:Posbíral jsem sirky a pytlík na tabák,
dopil jsem a vstal, že bude líp to dnes vzdát,
a tys' mi sáhla dlaní na čelo, v tu chvíli moc ti to slušelo,
a navíc venku trochu pršelo, a tak jsem zůstal, a rád.
R:To se přece nedělá, chtít víc, než dá se dát,
to není fér, hrát podle vlastních pravidel,
to není fér, chtít jít, když je čas spát
a chce se létat, létat i bez křídel.
3:Pak jsem si skládal na stůl srdíčka, až mi z nich vyšla osmička,
hle, nekonečno ze dvou malých vypečených nul,
a ty jsi bez váhání sáhla jen a špičku dovnitř otočila ven
a vzniklo srdce z malých srdíček, a já ho rychle propíchnul.
R:Tak to ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:16:57.806+00:00
Výsledky hledání: