Večer křupavých srdíček

Vlasta Redl

1:KdCyž jsi tehdy přinesla nC9a talířku křA7upky,
mDmusel jsem se zasmát tomu, cFmo má být dG4susál,   G 
tCa křupavá srdíčka a zC9apálená svA7íčka
mi prDmozradily, že zas nejde o víc než o zG4susaběhaný rGituCál.
R:Tak to má bFýt, a sklenku vBína na dobrou nCoc,
k tomu pár vFět o tom, jak vzBácný jsem hCost,
tak to má bFýt, když tma nBmaj7ad městem převezme mBmoc
a chce se žAmít, žDm7ít  vGmíc nCež jen dFost.
2:Posbíral jsem sirky a pytlík na tabák,
dopil jsem a vstal, že bude líp to dnes vzdát,
a tys' mi sáhla dlaní na čelo, v tu chvíli moc ti to slušelo,
a navíc venku trochu pršelo, a tak jsem zůstal, a rád.
R:To se přece nedělá, chtít víc, než dá se dát,
to není fér, hrát podle vlastních pravidel,
to není fér, chtít jít, když je čas spát
a chce se létat, létat i bez křídel.
3:Pak jsem si skládal na stůl srdíčka, až mi z nich vyšla osmička,
hle, nekonečno ze dvou malých vypečených nul,
a ty jsi bez váhání sáhla jen a špičku dovnitř otočila ven
a vzniklo srdce z malých srdíček, a já ho rychle propíchnul.
R:Tak to ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:16:57.806+00:00
Výsledky hledání: