Vlaštovka

Vlasta Redl

1:Jednou vDečer mi do pokD/C#oje
D/Hiletěla pD/C#apírová vlDaštovkaD/C#,    D/H    D/C# 
to mám z tDoho, že v zimě vD/C#ětrám,
tak jsem ji zvD/Hed' a dal ji dD/C#o tepla, zábla ji vDýškovkaD/C#,    D/H    D/C# 
pak jsem si prBmaj7ohlíd' její křídla jAmemně,
proč asi přBmaj7ilétla, a proč právě kA9e mně,
byla z DAhoj na sobotD/C#u a bD/Hyla na ní D/C#otištěná hDitovkaD/C#.    D/H    D/C# 
R:Nejhezčí dDárek nemusí přinést vždycky DAěda MrázA9,
vletí k vám okHmnem něco, co by léEtat snad raději nemělAo,
  AmaddF B
někdo si vzpomněl, říkáte si, někdo na mě myslí,
nebo je to zHmas jAenom špEásG,
tak či tDak, kdD/C#yž přiletí vlD/Haštovka, hnD/C#ed je v domě vDeselo.
2:Tak jsem si pomalu slabikoval
tu písničku, co přiletěla z éteru,
poslední rok jsem tolik skládal,
že moc nechybělo, a složil bych i operu,
jen místo múzy mě častěji líbala můra,
ono písní se dá složit fůra,
ale ne každá může letět, i když se vypustí správně po směru.
*:K čemu to bGylo, všechno to skládání,
když stejně nikdo nic nepochopil
a moje vlEmaštovky odlétly na jih,
a s tDěma, co zGůstaly, někdo topil,
jen jedna se vrátila, a já jsem čekal
jak blázen, a věřil, že platí,
že všEmechno, co necháš, ať letí, jDednou se k tGobě určitě vrátí,
že všEmechno, co necháš, ať lCetí, jednou se k tGobě mDožná vrAmátí.
3:A tak jsem pálil archív svých písniček,
to se roura styděla,
a když mi zbyl poslední papír,
hned jsem věděl co s ním udělám,
roh na roh - šlo to bez problémů,
jen jestli poletí, z toho měl jsem trochu trému,
to ví přece každý, že co letí, na tom se vydělá.
X: MDávl jsem rukou z D/C#okna,
a ta vlD/Haštovka dD/C#oopravdy lDetělaD/C#,    D/H    D/C# 
i když brDalo ji to na strDmaj7anu,
asi ji tD6ížilo, žDmaj7e jaro nDedělá ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:16:11.245+00:00
Výsledky hledání: