Anděl

Karel Kryl

1:Z rDozmlácenHmýho kostela v krDabici s kA7usem mýdla
Dinesl jsHmem si anděla, pDolámalA7i mu křídlDa,
díval se nHma mě oddaně, jDá měl jsem trA7ochu trému,
tDak vtiskl jsHmem mu do dlaně lDahvičku A7od parfémDu.
R:DA proto, prHmosím, věř mi, chtDěl jsem ho žA7ádat,
Daby mi mHmezi dveřmi pDomohl hA7ádat,
cDo mě čekáHm    A7a neminDe, co mě čekáHm    A7(G)a    n[(G)]eminDe.
2:Pak hlídali jsme oblohu, pozorujíce ptáky,
debatujíce o Bohu a hraní na vojáky,
do tváře jsem mu neviděl, pokoušel se ji schovat,
to asi ptákům záviděl, že mohou poletovat.
R:A proto...
3:Když novinky mi sděloval u okna do ložnice,
já křídla jsem mu ukoval z mosazný nábojnice.
A tak jsem pozbyl anděla, on oknem odletěl mi,
však přítel prý mi udělá novýho z mojí helmy.
R:A proto...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2014-02-02T20:06:54.86+00:00
Výsledky hledání: