Falešný hráč

Waldemar Matuška

DmJsou tóny,kterCé se ztrácejí
Dmkrátce, krátce Azní,
má Dmláska pláče a Czdá se jí,
že Dmuž mě BnevěAzní.
Jsou Btóny, Dmkteré se Gmozvou a
Gm7nedozní, D#zní Cmvážně BkrátF7ce,
má Bláska Dmpláče a Gmje z toho
Gm7nervosní, D#říká, Cmže jsem BzrádA7ce.
Ta Dmdívka nejdřív mě Cspoutala
jak Dmvězně v náruAčí
Dmteď je beze mne Czoufalá,
snad Dmjí to BpoCu_Dmčí.
Snad utiGší BkráAsný Dmpláč,
až pochoGpí, Bže Ajsem Dmhráč.
Já blázen o její lásku hrál
hru mírně hazardní
a pak jsem o výhru málo stál,
jen málo, jen pár dní.
Já hrál jsem, přiznám se, malinko falešně
né právě správně
a když jsme jednou šli za město na třešně,
líbal jsem jí v trávě.
A tam se z ní stala má milá,
na krátko, krátko jen,
i když mě svou vůní zmámila,
já byl spokojen.
Snad utiší krásný pláč,
až pochopí, že jsem hráč.
Jsou tóny, které se objeví a dlouze, dlouze zní.
CMá Dmláska pláče a Czdá se jí,
že Dmzas mě uCDmzní.
Ví, že jsem Gjen BAdný Dmhráč
a zvítěGzí BkráAsný Dmpláč.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:12:54.72+00:00
Výsledky hledání: