Balada o věčné lásce

Klíč

1:Byl jest slHmičný rAytíř z cHmínu, či snad lacknecht, mAušketHmýr,
na poličce v pAolostHmínu, barevný měl štAít i knHmír,
nad hlavAou meč nehýbDá se, není slF#yšet bitvy řHmev,
tak tu stAojí v plné krDáse, chce být tvF#ůj a chce prolít krHmev.
R:A co rEmůže, ktDerá vEmadne v čínské vGáze DopodEmál,
za oknGy už pDodzim chřEmadne, ona natruc vDoní dEmál,
kolik plDátků ještě zbGývá, zrcadlHo má matný jEmas,
na sebDe se růže dGívá, chce být tvHá a chce přelstít čEmas.
2:A ta růže, co se tváří, že se jí čas netýká,
přes den pyšně vůkol září, v noci tajně naříká,
okamžik se nedá vrátit, marně čekáš na zázrak,
nechceš-li mou lásku ztratit, neříkej "ještě ne, až pak".
R:A ten rytíř, co se věčně chystá ztéci lásky věž,
na poličce nekonečně vymlouvá se, je to lež,
ten, kdo váhá, nese vinu, buďto útok, nebo krach,
ty jsi jak ten rytíř z cínu, cit je cit, ale strach je strach.
*:A tak v pAmrvním chvGatu mlAmádí klečíš lC#ásce Gu nohAmou,
koho kdC#o tu vlGastně svAmádí, slova nic už nGezmohAmou,
jí je mdlGo a dech se tC#ají, a ty rEudneš jako rAmak,
oba chcGete být už v rC#áji, peklem tEam cesta vede všAmak.
X: Končí tDmémeř bC#ezúhDmonně tahle věčná bC#aladaDm,
končí pro nás, nC#e však prDmo ně, to vás jFistě nC#apadáDm,
byl jest jC#eden sličný, Einu, to už znAáte, a tak dDál,
a ten v nC#ěžném polostEínu dívce prAý růži na klín dDmal ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2014-02-02T20:11:58.944+00:00
Výsledky hledání: