Víla

Karel Plíhal

1:ZnF#al jsem jednu vílu, která tHančívala nC#a louce
D#mu silnice, ktBmerá vede z BHrna do OlC#omouce,
zlD#mehounka se dBmotýkala vHousů strejdy jF#ečmenC#e,
F#a já čekal, Haž jí hebké šF#aty sklouznou z rC#amenF#e.
2:Šaty sklouzly a já koukal, ležel v trávě, tajil dech,
milióny galaxií běhaly mi po zádech,
jelikož však měl jsem rýmu, kýchl jsem a stalo se,
že se lekla a skončila ten svůj tanec na nose.
3:Přišla ke mně jen tak, nahá, a beze všech rozpaků
jemným hlasem zazvonila:"Co šmíruješ, prasáku,"
vod tý doby moje duše ztvrdla jako z ocele,
nF#etoulám se pHo loukách a rF#adši koukám na telDe-vC#izF#i.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:16:27.61+00:00
Výsledky hledání: