Víla

Karel Plíhal

1:ZnG#al jsem jednu vílu, která tC#ančívala nD#a louce
Fmu silnice, ktCmerá vede z BC#rna do OlD#omouce,
zlFmehounka se dCmotýkala vC#ousů strejdy jG#ečmenD#e,
G#a já čekal, C#až jí hebké šG#aty sklouznou z rD#amenG#e.
2:Šaty sklouzly a já koukal, ležel v trávě, tajil dech,
milióny galaxií běhaly mi po zádech,
jelikož však měl jsem rýmu, kýchl jsem a stalo se,
že se lekla a skončila ten svůj tanec na nose.
3:Přišla ke mně jen tak, nahá, a beze všech rozpaků
jemným hlasem zazvonila:"Co šmíruješ, prasáku,"
vod tý doby moje duše ztvrdla jako z ocele,
nG#etoulám se pC#o loukách a rG#adši koukám na telEe-vD#izG#i.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:16:27.61+00:00
Výsledky hledání: