Cesta

Marta Kubišová

CDneska už Dnám žádný nepoví, Gkdopak ji tam dal,
harmoniku Ckdo dal do křoDví a kdo na ní Ghrál.
La-la-la-la, Cla-lá-la-la-Dlá, la-la-la-la-Glá,
la-la-la-la, Cla-la-la-la, Dlá, la-la-la-la-Glá.
GmUž nikdo neví, kdo jí Cmhýčkal na rukou,
D7chlubil se její perleGmtí,
k přečtení není ani Cmnápis azbukou,
kdopak Gmví, kdo A7písně na ní HBhrával ?
CmO hloubce Ftůní v očích Bdívky copaté,
Cmo břízách G#bílých jak Dsníh.
GmO cestě, která končí Cmv louce zaváté,
Do cestě stepí na Gmkoních.
Harmonika v Akřoví dožíHvá, ztratila už Edech,
už se jenom Avětrem zachvíHvá, prostřelený Eměch.
Už nikdo neví, kdo jí hýčkal na rukou,
chlubil se její perletí,
k přečtení není ani nápis azbukou,
kdopak ví, kdo písně na ní hrával ?
O jarních vodách, které cestu zaplaví,
o lidech dobrých i zlých,
o cestě, která věčným steskem bolaví,
o bílých křížech na polích.
Harmonika v křoví dožívá, ztratila už dech,
už se jenom větrem zachvívá, prostřelený měch.
GJarní vody, Cduše, cesta,
Dkůň, kdo to vlastně Ghrál,
dívčí copy, Clouka, oči Dtůň,
a co bylo Gdál.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2014-02-02T20:23:29.243+00:00
Výsledky hledání: