Cesta

Marta Kubišová

D#Dneska už Fnám žádný nepoví, Bkdopak ji tam dal,
harmoniku D#kdo dal do křoFví a kdo na ní Bhrál.
La-la-la-la, D#la-lá-la-la-Flá, la-la-la-la-Blá,
la-la-la-la, D#la-la-la-la, Flá, la-la-la-la-Blá.
BmUž nikdo neví, kdo jí D#mhýčkal na rukou,
F7chlubil se její perleBmtí,
k přečtení není ani D#mnápis azbukou,
kdopak Bmví, kdo C7písně na ní HC#hrával ?
D#mO hloubce G#tůní v očích C#dívky copaté,
D#mo břízách Hbílých jak Fsníh.
BmO cestě, která končí D#mv louce zaváté,
Fo cestě stepí na Bmkoních.
Harmonika v Akřoví dožíHvá, ztratila už Edech,
už se jenom Avětrem zachvíHvá, prostřelený Eměch.
Už nikdo neví, kdo jí hýčkal na rukou,
chlubil se její perletí,
k přečtení není ani nápis azbukou,
kdopak ví, kdo písně na ní hrával ?
O jarních vodách, které cestu zaplaví,
o lidech dobrých i zlých,
o cestě, která věčným steskem bolaví,
o bílých křížech na polích.
Harmonika v křoví dožívá, ztratila už dech,
už se jenom větrem zachvívá, prostřelený měch.
BJarní vody, D#duše, cesta,
Fkůň, kdo to vlastně Bhrál,
dívčí copy, D#louka, oči Ftůň,
a co bylo Bdál.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2014-02-02T20:23:29.243+00:00
Výsledky hledání: