Cesta

Marta Kubišová

FDneska už F#nám žádný nepoví, Ckdopak ji tam dal,
harmoniku Fkdo dal do křoF#ví a kdo na ní Chrál.
La-la-la-la, Fla-lá-la-la-F#lá, la-la-la-la-Clá,
la-la-la-la, Fla-la-la-la, F#lá, la-la-la-la-Clá.
CmUž nikdo neví, kdo jí Fmhýčkal na rukou,
F#7chlubil se její perleCmtí,
k přečtení není ani Fmnápis azbukou,
kdopak Cmví, kdo D7písně na ní HD#hrával ?
FmO hloubce Btůní v očích D#dívky copaté,
Fmo břízách C#bílých jak F#sníh.
CmO cestě, která končí Fmv louce zaváté,
F#o cestě stepí na Cmkoních.
Harmonika v Akřoví dožíHvá, ztratila už Edech,
už se jenom Avětrem zachvíHvá, prostřelený Eměch.
Už nikdo neví, kdo jí hýčkal na rukou,
chlubil se její perletí,
k přečtení není ani nápis azbukou,
kdopak ví, kdo písně na ní hrával ?
O jarních vodách, které cestu zaplaví,
o lidech dobrých i zlých,
o cestě, která věčným steskem bolaví,
o bílých křížech na polích.
Harmonika v křoví dožívá, ztratila už dech,
už se jenom větrem zachvívá, prostřelený měch.
CJarní vody, Fduše, cesta,
F#kůň, kdo to vlastně Chrál,
dívčí copy, Flouka, oči F#tůň,
a co bylo Cdál.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2014-02-02T20:23:29.243+00:00
Výsledky hledání: