Víc nemůžu dát

Devítka

1:Pod kD#ůží strD#maj7ach a slepý nG#oční tmou,
ještě mám v kC7apsách vlhko z tvých dlFmaní,B 
v bD#ílejch krD#maj7ách tam někde nG#ad tebou vlaky se křFmíží
a na všech starejch cD#estáchD#+ sbírají se tCmouhy a sny
moře otevřG#ít, když už vDíc nemůžu dD#át.
2:Línej stín pochoval hvězdy snad,
jen tiše zvoní tvůj dech v těch závějích,
dobře vím: není kam utíkat, a navíc nechci,
a tak ti tiše šeptám aspoň tuhletu noc,
aspoň tuhletu chvíli, když už víc nemůžu dát.
R:KG#olik mi zbývá pBohledů, než se do tmy CmotočíšC7,
hG#ad ráno ztuhlý dBo ledů svůj ráj si nFm(G#evybírB)á,
a noci rychle ubývD#á,D#+ po zmrzlý trávě přCmichází novej dG#en,
zůstal jsDem tu tiše stD#át ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:16:32.493+00:00
Výsledky hledání: