Kořeny

Bokomara

1:ŽC#me ti to nG#m7evadí, žF#me právě dG#m7ostal jsem nC#mápadG#m7,   F#m   G#m7 
žC#me ti to nG#m7evadí, žF#me budu zpG#m7ívat a hrC#mát G#m7    F#m   G#m7 
C#mo tom, že nG#m7echápu, cF#mo bych měl tG#m7ak snadno chC#mápatG#m7,   F#m   G#m7 
snC#mad ti to nG#m7evadí, F#mže ti dneG#m7s nebudu lháC#mt. G#m7    F#m   G#m7 
R:NC#mejsem sG#m7ám, kF#moho to nG#m7apadlo, nC#mejsem sG#m7ám, F#m   G#m7 
nC#mejsem sG#m7ám, tF#mo blbý dG#m7ivadlo, nC#mejsem sG#m7ám. F#m   G#m7 
2:Že ti lhát nebudu - jak je to docela snadné,
najít se uprostřed v prázdnotě čtyř bílých stěn
a šplhat vzhůru, teď, když už jsme docela na dně,
po laně spleteném ze lží se vydrápat ven.
3:A oni čekají, zda padne orel či panna,
obludné zrcadlo sem dolů natočené,
a nic víc nechtějí, než zas jen naříznout lana,
názorně ukázat: vidíte, tak takhle ne!
4:Protože tuší zas, že pro ně semínko zbude,
jak stonky břečťanu plazí se okolo nás,
zase ten plevel se po stěnách rozrůstá všude,
zapouští kořeny - přichází zas jejich čas.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:53:57.592+00:00
Výsledky hledání: