Kořeny

Bokomara

1:ŽD#me ti to nBm7evadí, žG#me právě dBm7ostal jsem nD#mápadBm7,   G#m   Bm7 
žD#me ti to nBm7evadí, žG#me budu zpBm7ívat a hrD#mát Bm7    G#m   Bm7 
D#mo tom, že nBm7echápu, cG#mo bych měl tBm7ak snadno chD#mápatBm7,   G#m   Bm7 
snD#mad ti to nBm7evadí, G#mže ti dneBm7s nebudu lháD#mt. Bm7    G#m   Bm7 
R:ND#mejsem sBm7ám, kG#moho to nBm7apadlo, nD#mejsem sBm7ám, G#m   Bm7 
nD#mejsem sBm7ám, tG#mo blbý dBm7ivadlo, nD#mejsem sBm7ám. G#m   Bm7 
2:Že ti lhát nebudu - jak je to docela snadné,
najít se uprostřed v prázdnotě čtyř bílých stěn
a šplhat vzhůru, teď, když už jsme docela na dně,
po laně spleteném ze lží se vydrápat ven.
3:A oni čekají, zda padne orel či panna,
obludné zrcadlo sem dolů natočené,
a nic víc nechtějí, než zas jen naříznout lana,
názorně ukázat: vidíte, tak takhle ne!
4:Protože tuší zas, že pro ně semínko zbude,
jak stonky břečťanu plazí se okolo nás,
zase ten plevel se po stěnách rozrůstá všude,
zapouští kořeny - přichází zas jejich čas.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:53:57.592+00:00
Výsledky hledání: