Kořeny

Bokomara

1:ŽF#me ti to nC#m7evadí, žHme právě dC#m7ostal jsem nF#mápadC#m7,   Hm   C#m7 
žF#me ti to nC#m7evadí, žHme budu zpC#m7ívat a hrF#mát C#m7    Hm   C#m7 
F#mo tom, že nC#m7echápu, cHmo bych měl tC#m7ak snadno chF#mápatC#m7,   Hm   C#m7 
snF#mad ti to nC#m7evadí, Hmže ti dneC#m7s nebudu lháF#mt. C#m7    Hm   C#m7 
R:NF#mejsem sC#m7ám, kHmoho to nC#m7apadlo, nF#mejsem sC#m7ám, Hm   C#m7 
nF#mejsem sC#m7ám, tHmo blbý dC#m7ivadlo, nF#mejsem sC#m7ám. Hm   C#m7 
2:Že ti lhát nebudu - jak je to docela snadné,
najít se uprostřed v prázdnotě čtyř bílých stěn
a šplhat vzhůru, teď, když už jsme docela na dně,
po laně spleteném ze lží se vydrápat ven.
3:A oni čekají, zda padne orel či panna,
obludné zrcadlo sem dolů natočené,
a nic víc nechtějí, než zas jen naříznout lana,
názorně ukázat: vidíte, tak takhle ne!
4:Protože tuší zas, že pro ně semínko zbude,
jak stonky břečťanu plazí se okolo nás,
zase ten plevel se po stěnách rozrůstá všude,
zapouští kořeny - přichází zas jejich čas.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:53:57.592+00:00
Výsledky hledání: