Zrcadlení

Kryštof

1:D#Do perutí v konečcích Bm7řas,
D#jak z telegrafních drátů Bm7vytepu vzkaz,
že cítím D#ztrátu,
ve svém aparátu,
Bm7To ticho před bouří, co zebe víc než vanilkové nebe.
D#Tři plus milión sto básní,
  Amn7
že napíšu zas
Fmaj7 Amn7
a můžeš se [32003x]dívat a vstupné si nech [32003x]
Fmaj7 Amn7
Jen když mé [32003x]tělo orosí dech. [32003x]
R:UŽ DOBŘE C#ZNÁM TO TICHÉ G#HŘMĚNÍ
KDY ZRCADLE BmNÍM SE G#VRACÍ
TO CO F#ZTRÁCÍM. . .          2x
2:Do perutí v konečcích řas,
jak z telefonních tónů vypustím hlas.
Že chci příjmout linku,
jen na chvilinku,
než sečtu kresby letokruhů,
já z knihy ohrožených druhů.
Já milenec
něžně brutálních krás
a můžeš se dívat a vstupné si nech,
jen když mé tělo orosí dech..
R:2x
Mezihra:4x F#maj7 
*:D Do perutí v konečcích [Amn7
__řas
D Amn7
jak z telegrafních drátů vytepu vzkaz.
: refrén.:
do ztracena
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T21:55:04.717+00:00
Výsledky hledání: