Lék

Nedvědi

1:Když duše má blEoudí, neví, kAudy se dEát,
uvnitř cosi mě svAírá jak žízeň, jak hlEad,
dlaně obracím vzhůru a nAechám se vEést,
jak pastýřem stAádo přes kamení cEest.
2:Tak když je mi nejhůř, nejsem nikdy sám,
do jeho rukou kroky svý dám,
a bolesti slábnou, on je síla a lék
na moji slabost, pláč a vztek.
3:Ale když všechno se daří, v duši kvete mi sad
a štěstí jen hoří, pryč žízeň je, hlad,
tak z cesty svý scházím, chci stačit si sám,
na jeho lásku zapomínám.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:50:27.771+00:00
Výsledky hledání: