Tulák

Soumrak

C#mTváří k slunci šel aG#m staroC#mu vestu měl,
zelenou jehličím a deku s G#mprovázkeC#mm.
Král všech F#mtuláků, co starý džíny máj,
a boty toulavý, co prošly světa kraj,
šel a vyC#mpadal jako by poG#mspíC#mchal,
vzhůru k údolí, kde kazdej G#mkoutek C#mznal,
dnešní Avečer mu kluci budou hrátG#7songy na návratC#m.
Tváří k slunci šel a náhle zůstal stát,
proč ten divnej sen se mu musí zdát,
kde je údolí s vůni mazlivou,
proč tvy ahoj se vrátí jen ozvěnou.
Od zdi drahejch chat a lesklejch auťáku,
co ti šeptají táhni, vandráků.
My té nechcem znát a ty nám neříkej, že nechceš krást.
Zády k slunci šel a starou vestu měl,
zelenou jehličím a deku s provázkem,
ramena sehnutý jak nes by celej svět,
na nich pravdu, horkou jak uschlej květ,
věděl, že musí jít, a že se musí smát,
navzdor všem čumilům a autům na cestách,
snad to dokáže, vždyť z dálky nepoznáš stopy po slzách.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T21:46:12.638+00:00
Výsledky hledání: