Samotář

Poupata

1:KF#aždý rC#áno chodí sD#mám, cestu spHolečnou s ním mF#ám,
jenom mBmatně vnímá rG#much těch všedních dnC#í,
F#očích nC#osí dálky cD#mest, jimi nHechává se vF#ést,
chodí tBmiše, jako kdG#myž o něčem snC#í.
R:V pD#mátek vlak mu zahoukBmá, kytaru z pouzdra vysoukHá,
po vagónu zpěv zní přF#i dunění kC#ol,
kdD#myž vlak náhle zastavBmí, mysl dálce nastavHí,
odhodlán jít třeba nF#a severní pC#ólHF# 
2:Nebe modrý nad hlavou, v ruce tornu toulavou,
boty starý šlapou prachem lesních cest,
osada ho uvítá, když už šerem prosvítá
první hvězda, která dělá nocím křest.
3:Ráno slunce ozáří jeho úsměv na tváři,
celý den jak dítě dovede si hrát,
když pak oheň zahoří, do spánku se ponoří,
v neděli už zase na cestu se dá.
4:KF#aždý rC#áno chodí sD#mám, cestu spHolečnou s ním mF#ám,
dnes už vBmím, o čem tHak asi pořád snF#í C#..HC#  F#  C#  H  C#  F# 
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:25:46.839+00:00
Výsledky hledání: