Máta

Nedvědi

1:Zase mi nAěkdo šlápnul na pravej prst,
když chodím travou, dívám se i skrz,
třeba tu někdo mDůže ležet, tak jako já,
a povídat do nebe, nAa hranatý mraky se smát,
to jsem moh' zůstat nEa Václavským náměstí,
s lidma tlačit se, rvAát.
2:Přese mě cestu vynechat by mohli jste snad,
copak to koušeš, dej mi, taky mám hlad,
to jak člověk nedělá nic, má stále chuť,
teď například půjdu si lehnout a v sedm mě vzbuď,
jé, ty jsi hodná, ten polštářek si vem,
no, jsem přeci tramp.
R:Mám rA7ád, když kousek jDehličí si pod hlavu dám
a na něj loňský lAistí z dubu sesbírám,
a vedle ucha kHousek máty z louky jsem vzal,
ještě kdyby tu hrHmál, někdo hrEál.
3:To stačí si pak před spaním jen něco přát,
až zatáhnou se víčka, přání bude se zdát,
jau-jau, zas mi někdo šlápl na pravej prst,
půjdu natrhat si bylinek plnou hrst,
vezmu na obkládek, ze zbytku udělám pít,
slonům prej chutná víc.
R:R:A  D  A  E  A  A7 
4:=1. + jAau ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:46:19.839+00:00
Výsledky hledání: