Honzík

Nedvědi

F#  D#m   C#  F# 
1:Prsty F#otlačený od řemínků, nC#7áplast na patách,
prach až pF#od víčkama, slD#muncem znavenC#ý,
čekaj' nHa nádražích na lavičkách,
až pF#ojede jim tD#men správnej vlC#ak.
2:Šátky na krku a širáky a páry těžkejch bot,
podle doby název pionýr či skaut,
co je po jménu, chtěj' na chvilku
si vlastní život do svejch rukou vzít.
R:Přišli zpD#mívat jen a hrát,
trochu si pC#ostěžovat, žHe se jim moc stF#ejská,
že tak strD#mašně máme práce,
že už nC#ezbývá nám nHa ně vůbec čF#as.
3:Vážný, až by člověk brečel, čelem do zdi narážej',
potom s natlučeným nosem zase dál,
s léty mnohý člověk pochopí
a radši zapomene to, co tolik chtěl.
R:F#  D#mi    C#  F# 
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T21:07:40.247+00:00
Výsledky hledání: