Poutník

Poupata

1:Šel pG#mouští starý pEoutník, mF#ěl jeskyň slov - svůj dD#mům,
a jak krC#máčel, slůvka sbG#míral a pravdou utřel stF#ůl,
bG#myl všude, ale žEádnýF# neznal jeho tvD#mář,
a kC#maždý, kdo o něm mlG#muvil, vypadal jak lhF#ář.
R:PrC#mavda a lež, on znal ten rozdíl snG#mad jako jediný,
kdC#myž v podvečer svůj příběh vyprávG#měl
Ho suchém chlebu šťastných lidí,
F#o prázdném džbánu, cD#7o se stydí
zG#ma ty, jimž vC#míno donášF#el až k ústG#mům.
2:I u nás jednou spával, sám tomu nevěřím,
a všem okolo prý dával a smál se u dveří,
snad dodnes stařec chodí, má hodně nebo nic,
a všechny za nos vodí, když ukazuje líc.
3:VG#mítr dávno v poušti zEaválF# řetěz stop, co on vrD#myl,
šedou tvC#mář stín zakrG#mýval a k sF#uchému chlebuD#7 víno pG#mil ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:30:06.191+00:00
Výsledky hledání: