Poutník

Poupata

1:Šel pDmouští starý pBoutník, mCěl jeskyň slov - svůj dAmům,
a jak krGmáčel, slůvka sbDmíral a pravdou utřel stCůl,
bDmyl všude, ale žBádnýC neznal jeho tvAmář,
a kGmaždý, kdo o něm mlDmuvil, vypadal jak lhCář.
R:PrGmavda a lež, on znal ten rozdíl snDmad jako jediný,
kdGmyž v podvečer svůj příběh vyprávDměl
Fo suchém chlebu šťastných lidí,
Co prázdném džbánu, cA7o se stydí
zDma ty, jimž vGmíno donášCel až k ústDmům.
2:I u nás jednou spával, sám tomu nevěřím,
a všem okolo prý dával a smál se u dveří,
snad dodnes stařec chodí, má hodně nebo nic,
a všechny za nos vodí, když ukazuje líc.
3:VDmítr dávno v poušti zBaválC řetěz stop, co on vrAmyl,
šedou tvGmář stín zakrDmýval a k sCuchému chlebuA7 víno pDmil ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:30:06.191+00:00
Výsledky hledání: