Pierot

Devítka

1:Byl to jen zG#ávan větrFmu, co kolem sBm7rdcí proletěl,
ručičky chrG#onometrFmů stály, a tBm7ys to nevěděl,
jak bouře vG#arovánFmí před tím, co bBm7ude, se mi zdál,
posedlý vG#írou v sebFme každý tvůj pBm7ohyb, když jsi hrál.
*:Snad je to nG#evinný vtD#ip, proroky BBm7ůh že posílá,
na zem, když bG#ylo by lD#íp věřit v to mC#álo, co den dá,
svý jméno nG#ad bulvárD#em, i když snad sBm7ám neumíš číst,
zkus aspoň tG#ušit, bláznD#e, je ještě spC#ousta prázdnejch míst.
R:Na hraně včFmerejška a zCmítřka, kde se spBm7í a čD#7eká na zázrG#ak,
to není dFméšť, to spadl kCmámen, jinak nBm7ic, jen vD#7ykolejil vlG#ak
a máme čC#maj7as se rozhlídnBm7out.
2:Že ještě voní ráno nízko nad Prahou,
má malá bílá vráno, shoď mi aspoň pírko pro štěstí,
ještě se neloučím, jen vím, že teď na nás nemaj' čas,
má nežná bílá vráno, zapomněli nás.
R:Ve čtvrtích lůzy, která ještě umí dát a pláče jako ty,
pro ně ses narodil a pro ně musíš hrát, ve vodách stojatých
se štika snadno udusí.
*:Byl to jen zG#ávan větrFmu, co kolem sBm7rdcí proletěl,
ručičky chrG#onometrFmů stBm7ály ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:33:29.849+00:00
Výsledky hledání: