Stmívání

Devítka

1:EVůně C#mtvých vlasů F#mna polštáři Hzůstala mi,
Elhát je C#mhřích pro nějž F#mzůstáváme Hčasto sami,
F#mjá ti Hlhal a teď Eprázdným stěnám C#mtykám,
F#mrád bych Hspal, Emísto toho C#mdál si říkám,
Evíc než Alhaní Hpravda bolíEvá.E7 
R:ANezachráHní nikdo z Elidí strom co E7dolů padá
Ato Hdávno Evím.E7 
AHstmívC#mání neAzabráEníš,
F#mkdyž je HSlunce EC#ml,  F#mkdyž je HMěsíc Eblíž.
2:Padá sníh v trávě zazářily drahokamy
a tvůj smích vytrácí se spolu s ozvěnami,
já ti lhal, jenže kdybych pravdu říkal,
stejně dnes bych jen prázdným stěnám tykal,
má-li láska zemřít, stejně umírá.
R:Nezachrání nikdo z lidí strom co dolů padá,
to dávno vím.
A stmívání nezabráníš,
když je Slunce dál,
a stmívání nezabráníš, když je Měsíc blíž.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:22:42.225+00:00
Výsledky hledání: