Stmívání

Devítka

1:GVůně Emtvých vlasů Amna polštáři Dzůstala mi,
Glhát je Emhřích pro nějž Amzůstáváme Dčasto sami,
Amjá ti Dlhal a teď Gprázdným stěnám Emtykám,
Amrád bych Dspal, Gmísto toho Emdál si říkám,
Gvíc než Clhaní Dpravda bolíGvá.G7 
R:CNezachráDní nikdo z Glidí strom co G7dolů padá
Cto Ddávno Gvím.G7 
CDstmívEmání neCzabráGníš,
Amkdyž je DSlunce GEml,  Amkdyž je DMěsíc Gblíž.
2:Padá sníh v trávě zazářily drahokamy
a tvůj smích vytrácí se spolu s ozvěnami,
já ti lhal, jenže kdybych pravdu říkal,
stejně dnes bych jen prázdným stěnám tykal,
má-li láska zemřít, stejně umírá.
R:Nezachrání nikdo z lidí strom co dolů padá,
to dávno vím.
A stmívání nezabráníš,
když je Slunce dál,
a stmívání nezabráníš, když je Měsíc blíž.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:22:42.225+00:00
Výsledky hledání: