Poutník

Poupata

1:Šel pCmouští starý pG#outník, mBěl jeskyň slov - svůj dGmům,
a jak krFmáčel, slůvka sbCmíral a pravdou utřel stBůl,
bCmyl všude, ale žG#ádnýB neznal jeho tvGmář,
a kFmaždý, kdo o něm mlCmuvil, vypadal jak lhBář.
R:PrFmavda a lež, on znal ten rozdíl snCmad jako jediný,
kdFmyž v podvečer svůj příběh vyprávCměl
D#o suchém chlebu šťastných lidí,
Bo prázdném džbánu, cG7o se stydí
zCma ty, jimž vFmíno donášBel až k ústCmům.
2:I u nás jednou spával, sám tomu nevěřím,
a všem okolo prý dával a smál se u dveří,
snad dodnes stařec chodí, má hodně nebo nic,
a všechny za nos vodí, když ukazuje líc.
3:VCmítr dávno v poušti zG#aválB řetěz stop, co on vrGmyl,
šedou tvFmář stín zakrCmýval a k sBuchému chlebuG7 víno pCmil ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:30:06.191+00:00
Výsledky hledání: