Poutník

Poupata

1:Šel pD#mouští starý pHoutník, mC#ěl jeskyň slov - svůj dBmům,
a jak krG#máčel, slůvka sbD#míral a pravdou utřel stC#ůl,
bD#myl všude, ale žHádnýC# neznal jeho tvBmář,
a kG#maždý, kdo o něm mlD#muvil, vypadal jak lhC#ář.
R:PrG#mavda a lež, on znal ten rozdíl snD#mad jako jediný,
kdG#myž v podvečer svůj příběh vyprávD#měl
F#o suchém chlebu šťastných lidí,
C#o prázdném džbánu, cB7o se stydí
zD#ma ty, jimž vG#míno donášC#el až k ústD#mům.
2:I u nás jednou spával, sám tomu nevěřím,
a všem okolo prý dával a smál se u dveří,
snad dodnes stařec chodí, má hodně nebo nic,
a všechny za nos vodí, když ukazuje líc.
3:VD#mítr dávno v poušti zHaválC# řetěz stop, co on vrBmyl,
šedou tvG#mář stín zakrD#mýval a k sC#uchému chlebuB7 víno pD#mil ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:30:06.191+00:00
Výsledky hledání: