Poutník

Poupata

1:Šel pFmouští starý pC#outník, mD#ěl jeskyň slov - svůj dCmům,
a jak krBmáčel, slůvka sbFmíral a pravdou utřel stD#ůl,
bFmyl všude, ale žC#ádnýD# neznal jeho tvCmář,
a kBmaždý, kdo o něm mlFmuvil, vypadal jak lhD#ář.
R:PrBmavda a lež, on znal ten rozdíl snFmad jako jediný,
kdBmyž v podvečer svůj příběh vyprávFměl
G#o suchém chlebu šťastných lidí,
D#o prázdném džbánu, cC7o se stydí
zFma ty, jimž vBmíno donášD#el až k ústFmům.
2:I u nás jednou spával, sám tomu nevěřím,
a všem okolo prý dával a smál se u dveří,
snad dodnes stařec chodí, má hodně nebo nic,
a všechny za nos vodí, když ukazuje líc.
3:VFmítr dávno v poušti zC#aválD# řetěz stop, co on vrCmyl,
šedou tvBmář stín zakrFmýval a k sD#uchému chlebuC7 víno pFmil ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:30:06.191+00:00
Výsledky hledání: