Requiem
Devítka
1: | Když z nEálady se někdy zapálEmaj7í svAíčka, víno sladce zazářAm/Cí, pak chutná jak lEák, to se někdy stEmaj7ává, že nejde to spAátAm/C, když k ránu se stEejskáEmaj7 po těch, co už nAepřijdouAm/C. |
R: | Oblékám tvůj kEabát a cítím tě blEmaj7íž, a struny, co jsou stAejně starý jako jAm/Cá, zkouším rEozeznít a hrát, vždyť slEmaj7yšíš, to jsem sAe Zuzanou jáAm/C. |
2: | To requiem, co zkoušel jsem ti psát, doznělo a na další už nezbyl mi čas, když jsi překročil práh, to se někdy stává, že vidím tě stát tam u našich dveří, sám sebe slyším tiše vydechnout: pojď dál. |
3: | Sedíš se mnou v tichu čtyřech stěn, který tě nepamatujou, stejně jako já - tvůj syn, kterej se začíná bát, že tvý slova stárnou rychleji než já, vždyť včera už není a někdo jinej počítá náš čas. |
4: | Jiný jsou písně, nežs' mě učil hrát, a slova o lásce a pravdě a cti jinde učej' se stát, jen dál se s nima hází, jak dobře to znáš, přesto slyším, jak říkáš: buď jako já, přesto chci slyšet, jak řEíkášEmaj7: buď jako jAá.Am/C |
R: | A já oblékám tvůj kabát a cítím tě blíž, když struny, co jsou stejně starý jako já, zkouším rozeznít a hrát těch pár měkkejch tAónů, co od tebe znHámE ... |
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Název písně:
Interpret(i):
Vyberte minimálně jednoho interpreta (zpěváka, skupinu). Pokud dosud v seznamu není, vytvořte jej pomocí tlačítka.
Nejste přihlášení - pro publikování se prosím přihlaste.
Neuloženo trvale!!! Pouze změna prohlížeči. Pro trvalé uložení publikujte.
Datum vytvoření :2013-12-20T20:27:13.728+00:00
Výsledky hledání: |