Kahánek

Nedvědi

1:Obrysy dF#momů ztrácí stín, po loukách bloudí mlhy dým
a z černých krovů větví hvězdy chtEěj' jít k nAám,
tak ještě pC#od zadek si dát pár dek, co v nD#oci budou hřát,
a zHma ruku tu svou, bez níž by stC#ejskalo se, až začnete hrF#mát.
2:Podivná vůně z blízkejch chat, dřevo je krása, co máš rád,
když smůla z ulomených větví zdobí kmen,
do láhve z limonády dát něco, co zmírní žízeň, hlad,
a za ruku tu svou, bez níž by stejskalo se, až začnete hrát.
R:PF#mísnička je lék, člověk by povstat chtěl a smeknout,
když doba na kahánku pláče smutek má,
čistá jak stHmudánka, když zní, nocí když rF#mozhněvaně hřmí,
a vůbec nC#ejhezčí je, když smíchem zazvonF#mí.
3:Naposled podívat se jsou mámy, zda děti ještě spěj',
ještě se marně ladí, však taky ne moc,
a pak už cosi uvnitř rozplyne se, jen oči hledaj' dál,
tam v ohni kdesi uprostřed je všechno, co sis odjakživa přál.
R:R:F#m   E  A  C#  D#   Hm   C#  F#m 
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:58:50.116+00:00
Výsledky hledání: