Kahánek

Nedvědi

1:Obrysy dG#momů ztrácí stín, po loukách bloudí mlhy dým
a z černých krovů větví hvězdy chtF#ěj' jít k nHám,
tak ještě pD#od zadek si dát pár dek, co v nFoci budou hřát,
a zC#ma ruku tu svou, bez níž by stD#ejskalo se, až začnete hrG#mát.
2:Podivná vůně z blízkejch chat, dřevo je krása, co máš rád,
když smůla z ulomených větví zdobí kmen,
do láhve z limonády dát něco, co zmírní žízeň, hlad,
a za ruku tu svou, bez níž by stejskalo se, až začnete hrát.
R:PG#mísnička je lék, člověk by povstat chtěl a smeknout,
když doba na kahánku pláče smutek má,
čistá jak stC#mudánka, když zní, nocí když rG#mozhněvaně hřmí,
a vůbec nD#ejhezčí je, když smíchem zazvonG#mí.
3:Naposled podívat se jsou mámy, zda děti ještě spěj',
ještě se marně ladí, však taky ne moc,
a pak už cosi uvnitř rozplyne se, jen oči hledaj' dál,
tam v ohni kdesi uprostřed je všechno, co sis odjakživa přál.
R:R:G#m   F#  H  D#  F   C#m   D#  G#m 
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:58:50.116+00:00
Výsledky hledání: