Kahánek

Nedvědi

1:Obrysy dAmomů ztrácí stín, po loukách bloudí mlhy dým
a z černých krovů větví hvězdy chtGěj' jít k nCám,
tak ještě pEod zadek si dát pár dek, co v nF#oci budou hřát,
a zDma ruku tu svou, bez níž by stEejskalo se, až začnete hrAmát.
2:Podivná vůně z blízkejch chat, dřevo je krása, co máš rád,
když smůla z ulomených větví zdobí kmen,
do láhve z limonády dát něco, co zmírní žízeň, hlad,
a za ruku tu svou, bez níž by stejskalo se, až začnete hrát.
R:PAmísnička je lék, člověk by povstat chtěl a smeknout,
když doba na kahánku pláče smutek má,
čistá jak stDmudánka, když zní, nocí když rAmozhněvaně hřmí,
a vůbec nEejhezčí je, když smíchem zazvonAmí.
3:Naposled podívat se jsou mámy, zda děti ještě spěj',
ještě se marně ladí, však taky ne moc,
a pak už cosi uvnitř rozplyne se, jen oči hledaj' dál,
tam v ohni kdesi uprostřed je všechno, co sis odjakživa přál.
R:R:Am   G  C  E  F#   Dm   E  Am 
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:58:50.116+00:00
Výsledky hledání: