Vrány

Nedvědi

1:Když mlha kvAmečeru se zvedá a slunce dlouhý stíny
naposledy kreslí, krFeslí mezi mAmech,
a vůně hoCřícího jGehličí, to jak nAma ohýnku čDmaj si vaříš,
dAmo písniček prEmovoní ti dAmech.
2:Opřeni o stromy a na kamenech sedíme a zpíváme
o rose na kolejích a o kouzlu všech tuláckých rán,
kdy člověk nemusí nic, jenom prostě bejt a koukat,
jak je pěknej svět, a hlavně: není sám.
R:Písnička pCohladí ti Gotevřený rAmány,
poslední dDmobou ňák je tEmoho na nás mAmoc,
kdekdo sbCírá jen jak v pGolích setbu vrAmány,
a tady plDmameny ti dEmávaj' dobrou nAmoc.
3:A dlaně do potoka ponoříš, pohladíš uhlazenej kámen,
nevím, jak vám, mně tohle připomíná křest,
a ruku na čelo si položíš a kapky po tváři ti stékaj',
jak někdy pěkně umí život vonět, kvést.
*:Když mlha kvAmečeru se zvedá a slunce dlouhý stíny
naposledy kreslí, krFeslí mezi mAmech ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:15:50.574+00:00
Výsledky hledání: