Vrány

Nedvědi

1:Když mlha kvBmečeru se zvedá a slunce dlouhý stíny
naposledy kreslí, krF#eslí mezi mBmech,
a vůně hoC#řícího jG#ehličí, to jak nBma ohýnku čD#maj si vaříš,
dBmo písniček prFmovoní ti dBmech.
2:Opřeni o stromy a na kamenech sedíme a zpíváme
o rose na kolejích a o kouzlu všech tuláckých rán,
kdy člověk nemusí nic, jenom prostě bejt a koukat,
jak je pěknej svět, a hlavně: není sám.
R:Písnička pC#ohladí ti G#otevřený rBmány,
poslední dD#mobou ňák je tFmoho na nás mBmoc,
kdekdo sbC#írá jen jak v pG#olích setbu vrBmány,
a tady plD#mameny ti dFmávaj' dobrou nBmoc.
3:A dlaně do potoka ponoříš, pohladíš uhlazenej kámen,
nevím, jak vám, mně tohle připomíná křest,
a ruku na čelo si položíš a kapky po tváři ti stékaj',
jak někdy pěkně umí život vonět, kvést.
*:Když mlha kvBmečeru se zvedá a slunce dlouhý stíny
naposledy kreslí, krF#eslí mezi mBmech ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:15:50.574+00:00
Výsledky hledání: