Kahánek

Nedvědi

1:Obrysy dCmomů ztrácí stín, po loukách bloudí mlhy dým
a z černých krovů větví hvězdy chtBěj' jít k nD#ám,
tak ještě pGod zadek si dát pár dek, co v nAoci budou hřát,
a zFma ruku tu svou, bez níž by stGejskalo se, až začnete hrCmát.
2:Podivná vůně z blízkejch chat, dřevo je krása, co máš rád,
když smůla z ulomených větví zdobí kmen,
do láhve z limonády dát něco, co zmírní žízeň, hlad,
a za ruku tu svou, bez níž by stejskalo se, až začnete hrát.
R:PCmísnička je lék, člověk by povstat chtěl a smeknout,
když doba na kahánku pláče smutek má,
čistá jak stFmudánka, když zní, nocí když rCmozhněvaně hřmí,
a vůbec nGejhezčí je, když smíchem zazvonCmí.
3:Naposled podívat se jsou mámy, zda děti ještě spěj',
ještě se marně ladí, však taky ne moc,
a pak už cosi uvnitř rozplyne se, jen oči hledaj' dál,
tam v ohni kdesi uprostřed je všechno, co sis odjakživa přál.
R:R:Cm   B  D#  G  A   Fm   G  Cm 
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:58:50.116+00:00
Výsledky hledání: