Kahánek

Nedvědi

1:Obrysy dD#momů ztrácí stín, po loukách bloudí mlhy dým
a z černých krovů větví hvězdy chtC#ěj' jít k nF#ám,
tak ještě pBod zadek si dát pár dek, co v nCoci budou hřát,
a zG#ma ruku tu svou, bez níž by stBejskalo se, až začnete hrD#mát.
2:Podivná vůně z blízkejch chat, dřevo je krása, co máš rád,
když smůla z ulomených větví zdobí kmen,
do láhve z limonády dát něco, co zmírní žízeň, hlad,
a za ruku tu svou, bez níž by stejskalo se, až začnete hrát.
R:PD#mísnička je lék, člověk by povstat chtěl a smeknout,
když doba na kahánku pláče smutek má,
čistá jak stG#mudánka, když zní, nocí když rD#mozhněvaně hřmí,
a vůbec nBejhezčí je, když smíchem zazvonD#mí.
3:Naposled podívat se jsou mámy, zda děti ještě spěj',
ještě se marně ladí, však taky ne moc,
a pak už cosi uvnitř rozplyne se, jen oči hledaj' dál,
tam v ohni kdesi uprostřed je všechno, co sis odjakživa přál.
R:R:D#m   C#  F#  B  C   G#m   B  D#m 
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:58:50.116+00:00
Výsledky hledání: