Golgota

Bokomara

1:Slunko se čHervenalo kC#mrví, odešlo nEěkam do ŘímF#a,
a psal se tHýden mínus pC#mrvý, Maria mEatka usínF#á,
a bylo jHaro, svátky bEyly v tom městě pC#moblíž jezerF#a,
beránky dHávno vykoupC#mili pro krutou Eoběť večerF#a.
R:ŘD#mekni mi, Pane, co se stC#mane vD#me čtvrtek večer v GetsemC#mane,
měla jsem sEen a v něm můj sF#yn,
bD#mudím se v ledovatém pC#motu a z okna hlEedím na GolgF#otu,
děsí mě jHejí strašný stC#mín, děsí mě jEejí strašný stF#ín.
2:Marie, pospěš, už ho vedou, chátra se blahem pomine,
tvé vlasy mají barvu šedou, přikryj je rouškou před synem,
i nejlepší chlap hostí hada, s nevinou vždycky chodí hřích,
v bankovních domech dneska zrada je v kursu třicet stříbrných.
3:Naposled hladíš mrtvý tělo, máš v prstech jeho podobu,
kterýpak mámě by se chtělo vystrojit syna do hrobu,
o jeho šaty v kostky hráli, tvým slzám budou rozumět
matky, co syny vychovaly až příliš dobře pro náš svět.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T21:10:46.533+00:00
Výsledky hledání: