Golgota

Bokomara

1:Slunko se čCervenalo kDmrví, odešlo nFěkam do ŘímGa,
a psal se tCýden mínus pDmrvý, Maria mFatka usínGá,
a bylo jCaro, svátky bFyly v tom městě pDmoblíž jezerGa,
beránky dCávno vykoupDmili pro krutou Foběť večerGa.
R:ŘEmekni mi, Pane, co se stDmane vEme čtvrtek večer v GetsemDmane,
měla jsem sFen a v něm můj sGyn,
bEmudím se v ledovatém pDmotu a z okna hlFedím na GolgGotu,
děsí mě jCejí strašný stDmín, děsí mě jFejí strašný stGín.
2:Marie, pospěš, už ho vedou, chátra se blahem pomine,
tvé vlasy mají barvu šedou, přikryj je rouškou před synem,
i nejlepší chlap hostí hada, s nevinou vždycky chodí hřích,
v bankovních domech dneska zrada je v kursu třicet stříbrných.
3:Naposled hladíš mrtvý tělo, máš v prstech jeho podobu,
kterýpak mámě by se chtělo vystrojit syna do hrobu,
o jeho šaty v kostky hráli, tvým slzám budou rozumět
matky, co syny vychovaly až příliš dobře pro náš svět.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T21:10:46.533+00:00
Výsledky hledání: