Golgota

Bokomara

1:Slunko se čEervenalo kF#mrví, odešlo nAěkam do ŘímHa,
a psal se tEýden mínus pF#mrvý, Maria mAatka usínHá,
a bylo jEaro, svátky bAyly v tom městě pF#moblíž jezerHa,
beránky dEávno vykoupF#mili pro krutou Aoběť večerHa.
R:ŘG#mekni mi, Pane, co se stF#mane vG#me čtvrtek večer v GetsemF#mane,
měla jsem sAen a v něm můj sHyn,
bG#mudím se v ledovatém pF#motu a z okna hlAedím na GolgHotu,
děsí mě jEejí strašný stF#mín, děsí mě jAejí strašný stHín.
2:Marie, pospěš, už ho vedou, chátra se blahem pomine,
tvé vlasy mají barvu šedou, přikryj je rouškou před synem,
i nejlepší chlap hostí hada, s nevinou vždycky chodí hřích,
v bankovních domech dneska zrada je v kursu třicet stříbrných.
3:Naposled hladíš mrtvý tělo, máš v prstech jeho podobu,
kterýpak mámě by se chtělo vystrojit syna do hrobu,
o jeho šaty v kostky hráli, tvým slzám budou rozumět
matky, co syny vychovaly až příliš dobře pro náš svět.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T21:10:46.533+00:00
Výsledky hledání: