Golgota

Bokomara

1:Slunko se čFervenalo kGmrví, odešlo nBěkam do ŘímCa,
a psal se tFýden mínus pGmrvý, Maria mBatka usínCá,
a bylo jFaro, svátky bByly v tom městě pGmoblíž jezerCa,
beránky dFávno vykoupGmili pro krutou Boběť večerCa.
R:ŘAmekni mi, Pane, co se stGmane vAme čtvrtek večer v GetsemGmane,
měla jsem sBen a v něm můj sCyn,
bAmudím se v ledovatém pGmotu a z okna hlBedím na GolgCotu,
děsí mě jFejí strašný stGmín, děsí mě jBejí strašný stCín.
2:Marie, pospěš, už ho vedou, chátra se blahem pomine,
tvé vlasy mají barvu šedou, přikryj je rouškou před synem,
i nejlepší chlap hostí hada, s nevinou vždycky chodí hřích,
v bankovních domech dneska zrada je v kursu třicet stříbrných.
3:Naposled hladíš mrtvý tělo, máš v prstech jeho podobu,
kterýpak mámě by se chtělo vystrojit syna do hrobu,
o jeho šaty v kostky hráli, tvým slzám budou rozumět
matky, co syny vychovaly až příliš dobře pro náš svět.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T21:10:46.533+00:00
Výsledky hledání: