Golgota

Bokomara

1:Slunko se čC#ervenalo kD#mrví, odešlo nF#ěkam do ŘímG#a,
a psal se tC#ýden mínus pD#mrvý, Maria mF#atka usínG#á,
a bylo jC#aro, svátky bF#yly v tom městě pD#moblíž jezerG#a,
beránky dC#ávno vykoupD#mili pro krutou F#oběť večerG#a.
R:ŘFmekni mi, Pane, co se stD#mane vFme čtvrtek večer v GetsemD#mane,
měla jsem sF#en a v něm můj sG#yn,
bFmudím se v ledovatém pD#motu a z okna hlF#edím na GolgG#otu,
děsí mě jC#ejí strašný stD#mín, děsí mě jF#ejí strašný stG#ín.
2:Marie, pospěš, už ho vedou, chátra se blahem pomine,
tvé vlasy mají barvu šedou, přikryj je rouškou před synem,
i nejlepší chlap hostí hada, s nevinou vždycky chodí hřích,
v bankovních domech dneska zrada je v kursu třicet stříbrných.
3:Naposled hladíš mrtvý tělo, máš v prstech jeho podobu,
kterýpak mámě by se chtělo vystrojit syna do hrobu,
o jeho šaty v kostky hráli, tvým slzám budou rozumět
matky, co syny vychovaly až příliš dobře pro náš svět.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T21:10:46.533+00:00
Výsledky hledání: