Golgota

Bokomara

1:Slunko se čD#ervenalo kFmrví, odešlo nG#ěkam do ŘímBa,
a psal se tD#ýden mínus pFmrvý, Maria mG#atka usínBá,
a bylo jD#aro, svátky bG#yly v tom městě pFmoblíž jezerBa,
beránky dD#ávno vykoupFmili pro krutou G#oběť večerBa.
R:ŘGmekni mi, Pane, co se stFmane vGme čtvrtek večer v GetsemFmane,
měla jsem sG#en a v něm můj sByn,
bGmudím se v ledovatém pFmotu a z okna hlG#edím na GolgBotu,
děsí mě jD#ejí strašný stFmín, děsí mě jG#ejí strašný stBín.
2:Marie, pospěš, už ho vedou, chátra se blahem pomine,
tvé vlasy mají barvu šedou, přikryj je rouškou před synem,
i nejlepší chlap hostí hada, s nevinou vždycky chodí hřích,
v bankovních domech dneska zrada je v kursu třicet stříbrných.
3:Naposled hladíš mrtvý tělo, máš v prstech jeho podobu,
kterýpak mámě by se chtělo vystrojit syna do hrobu,
o jeho šaty v kostky hráli, tvým slzám budou rozumět
matky, co syny vychovaly až příliš dobře pro náš svět.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T21:10:46.533+00:00
Výsledky hledání: