Golgota

Bokomara

1:Slunko se čF#ervenalo kG#mrví, odešlo nHěkam do ŘímC#a,
a psal se tF#ýden mínus pG#mrvý, Maria mHatka usínC#á,
a bylo jF#aro, svátky bHyly v tom městě pG#moblíž jezerC#a,
beránky dF#ávno vykoupG#mili pro krutou Hoběť večerC#a.
R:ŘBmekni mi, Pane, co se stG#mane vBme čtvrtek večer v GetsemG#mane,
měla jsem sHen a v něm můj sC#yn,
bBmudím se v ledovatém pG#motu a z okna hlHedím na GolgC#otu,
děsí mě jF#ejí strašný stG#mín, děsí mě jHejí strašný stC#ín.
2:Marie, pospěš, už ho vedou, chátra se blahem pomine,
tvé vlasy mají barvu šedou, přikryj je rouškou před synem,
i nejlepší chlap hostí hada, s nevinou vždycky chodí hřích,
v bankovních domech dneska zrada je v kursu třicet stříbrných.
3:Naposled hladíš mrtvý tělo, máš v prstech jeho podobu,
kterýpak mámě by se chtělo vystrojit syna do hrobu,
o jeho šaty v kostky hráli, tvým slzám budou rozumět
matky, co syny vychovaly až příliš dobře pro náš svět.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T21:10:46.533+00:00
Výsledky hledání: