Vysočina

Rangers

BJá vám to, panGme, povídám
na Branní vítr Gmtu čekám
ať Bvypráví mě, G7jak se toulal Cmnad ní. F7 
Snad Cmvinen je pohár, co F7leží tu,
že Bvítr v ranním Gmpřeletu
mě Cmvoní, hm, F7voní,
D#Vysočinou, BVysočinou. F7 
BZa ním poštovní vůz dlouhé míle Cmkrájí,
D#dálkou zrozenou F7nemoc posíBlá, F7 
Bs ní prchají léta, odplouvá Cmmládí,
D#lék je však jen F7noční na můj Bsen. B7 
O tom, že D#na horách se mlha Fv údolí Břadí, B7 
jak D#potok s loukou si F7mládí nechám Bzdát. B7 
V letním D#přístřešku, kde měsíčF
stín vítr Bloudí, Gm 
v rose Cmstudící,
v louce, F7vonící D#Vysočinou, BVysočinou.
Ráno každý sen, i ten tulákův slunce ruší,
pak na tisíc ozvěn noční děj stále má.
Jednou odešel a dálky sám už krátí,
Vám prozradím: ten poutník, to jsem já.
Na známou stanici se můj vlak brzy vrátí,
tam si kolejí špásem do polí jen tak sáh.
Spomalí outlé vlákynko tváře, až studí,
oči závidí setkání s Vysočinou, s Vysočinou.
Proč vám to, pane, povídám,
když vítr líp to řekne sám,
co je za kolejí, která v trávě končí,
jen počkejte se mnou chvíli tu
na vítr v ranním přeletu
jak voní, hm, voní, Vysočinou, Vysočinou
Vysočinou, mojí Vysočinou.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:15:28.321+00:00
Výsledky hledání: