Vysočina

Rangers

HJá vám to, panG#me, povídám
na Hranní vítr G#mtu čekám
ať Hvypráví mě, G#7jak se toulal C#mnad ní. F#7 
Snad C#mvinen je pohár, co F#7leží tu,
že Hvítr v ranním G#mpřeletu
mě C#mvoní, hm, F#7voní,
EVysočinou, HVysočinou. F#7 
HZa ním poštovní vůz dlouhé míle C#mkrájí,
Edálkou zrozenou F#7nemoc posíHlá, F#7 
Hs ní prchají léta, odplouvá C#mmládí,
Elék je však jen F#7noční na můj Hsen. H7 
O tom, že Ena horách se mlha F#v údolí Hřadí, H7 
jak Epotok s loukou si F#7mládí nechám Hzdát. H7 
V letním Epřístřešku, kde měsíčF#ní
stín vítr Hloudí, G#m 
v rose C#mstudící,
v louce, F#7vonící EVysočinou, HVysočinou.
Ráno každý sen, i ten tulákův slunce ruší,
pak na tisíc ozvěn noční děj stále má.
Jednou odešel a dálky sám už krátí,
Vám prozradím: ten poutník, to jsem já.
Na známou stanici se můj vlak brzy vrátí,
tam si kolejí špásem do polí jen tak sáh.
Spomalí outlé vlákynko tváře, až studí,
oči závidí setkání s Vysočinou, s Vysočinou.
Proč vám to, pane, povídám,
když vítr líp to řekne sám,
co je za kolejí, která v trávě končí,
jen počkejte se mnou chvíli tu
na vítr v ranním přeletu
jak voní, hm, voní, Vysočinou, Vysočinou
Vysočinou, mojí Vysočinou.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:15:28.321+00:00
Výsledky hledání: